Samozřejmě jsem o tom přemýšlel i já. Ale dovolte mi se zeptat: nebyl by pak život nudný? Vše by bylo předvídatelné. Žádná překvapení. Ano, bylo by sice vše přesně tak, jak chcete, ale to přeci není vždy zábava. Úspěch je sice taky dobrá věc, ale za takovou oběť?
Překvapení jsou přeci fajn. Sice ne vždy jsou pozitivní a mnohdy dokáží dosti rozčílit člověka než nadchnout, ale v tom je právě to kouzlo slova „překvapení“. Ženy, představte si, že byste přišly o ten pocit, kdy vás váš manžel požádá o ruku. To musí být přeci skvělý pocit. Takhle byste si to naplánovaly a žádost očekávaly.
To samé platí také třeba o povýšení v práci. Pochvale. Odměně. Prostě skoro o všem pozitivním. Váš život by se najednou stal předvídatelným a dokonce by vás mohl i přestat bavit.
Co kdyby takovou moc mělo více lidí, než jen vy? To byste se pak mohli zkoušet ovlivňovat navzájem a upřímně mě hodně zajímá, jak by taková situace dopadla. Je to v podstatě paradox. Museli bychom být opravdu hodně výjimeční, abychom takovou moc dostali.
Abych ale neříkal jen samá negativa, musím uznat, že v některých případech by se taková moc opravdu hodila. Naprosto každému člověku se stala situace, která mu změnila život k horšímu. Takové situace jsou opravdu hrozné a pro člověka někdy až zdrcující. V takovém případě by se ovládání svého okolí opravdu hodilo. Každopádně nic takového zatím možné není, což je asi správně. Nemůžeme si jen tak z ničeho nic říct, že si přepíšeme celý život. Změníme situace v našem životě a vše bude v pořádku. Se svým aktuálním stavem se musíme vyrovnat. Ať už je jakýkoliv. Někdy to může být těžké, někdy lehčí, ale musíme situaci vzít bez ohledu na to, jestli je špatná či dobrá.
I když někdy není vše podle nás, tak si myslím, že život být skvělý může. Konec konců je takový, jaký si ho každý z nás udělá.