Překvapení jsou přeci fajn. Sice ne vždy jsou pozitivní a mnohdy dokáží dosti rozčílit člověka než nadchnout, ale v tom je právě to kouzlo slova „překvapení“. Ženy, představte si, že byste přišly o ten pocit, kdy vás váš manžel požádá o ruku. To musí být přeci skvělý pocit. Takhle byste si to naplánovaly a žádost očekávaly.
To samé platí také třeba o povýšení v práci. Pochvale. Odměně. Prostě skoro o všem pozitivním. Váš život by se najednou stal předvídatelným a dokonce by vás mohl i přestat bavit.
Co kdyby takovou moc mělo více lidí, než jen vy? To byste se pak mohli zkoušet ovlivňovat navzájem a upřímně mě hodně zajímá, jak by taková situace dopadla. Je to v podstatě paradox. Museli bychom být opravdu hodně výjimeční, abychom takovou moc dostali.
Abych ale neříkal jen samá negativa, musím uznat, že v některých případech by se taková moc opravdu hodila. Naprosto každému člověku se stala situace, která mu změnila život k horšímu. Takové situace jsou opravdu hrozné a pro člověka někdy až zdrcující. V takovém případě by se ovládání svého okolí opravdu hodilo. Každopádně nic takového zatím možné není, což je asi správně. Nemůžeme si jen tak z ničeho nic říct, že si přepíšeme celý život. Změníme situace v našem životě a vše bude v pořádku. Se svým aktuálním stavem se musíme vyrovnat. Ať už je jakýkoliv. Někdy to může být těžké, někdy lehčí, ale musíme situaci vzít bez ohledu na to, jestli je špatná či dobrá.
I když někdy není vše podle nás, tak si myslím, že život být skvělý může. Konec konců je takový, jaký si ho každý z nás udělá.