Závislost nemusí být jen na drogách, automatech nebo alkoholu, můžete se stát i otrokem počítače. I když se jedná pouze a jen o virtuální svět, dnes jsou hry tak dokonale propracované, že dokáží zcela pohltit a vtáhnout do svého děje, že člověk po delší době ztrácí pojem o realitě. O to horší je pak se z tohoto vlivu vymanit. Útěk od reality a starostí všedních dnů pak hráči stále častěji vyměňují za svět nereálný, tím pomalu a jistě vzniká závislost. Něco, co mělo původně sloužit jako zábava a relax, jako chvíle uvolnění a odreagování, se stane noční můrou a někdy si to sám hráč ani nedokáže uvědomit.
Jakým hrám lze vlastně propadnout a co je na nich tak neodolatelné, že nutí člověka neustále se k nim vracet a věnovat jim hodiny ze svého času, nejíst, nespat?
Dobrodružství se dá zažít i mimo internet, ale asi to nebude tak přitažlivé a atraktivní prostředí jako nabízí počítačové hry. Některou přednost přeci jen mají, tím je rozvoj logiky při plnění různých úkolů, odměnou pak bývá postup do vyšší úrovně hry.
Oblíbenými postavami především chlapců jsou pak akční hrdinové a těmi jsou hry přeplněny. Cílem je jedno, zneškodnit co nejvíce nepřátel, ti mohou mít podobu čehokoliv. Hráč se tak dostává do role hrdiny, který je nezničitelný.
Simulátory vyhledávají ti, kdo milují adrenalin, tedy rychlou jízdu, let střemhlav apod., řídit nebo ovládat v takové hře lze auto, raketu, vojenské vozidlo.
U her je jasně dáno, co je špatné a co dobré. Ale přemíra násilí může mít i negativní dopad, na rozdíl od filmu, kde budete jen jako divák, zde budete přímým účastníkem, což může zvyšovat agresivitu v chování ve skutečném životě. Navíc „pařani“ zaostávají v tom reálném světě v oblasti komunikační, nejsou sociálně zralí a jejich citová stránka má velké nedostatky. Netřeba zmiňovat velmi malou fyzickou aktivitu, která je důležitá v každém věku a ztráta přehledu o reálném čase, což se může negativně promítnout do života osobního i pracovního.
