Byly to nádherné časy kdy otec ještě netušil co má vlastně zapíjet a tak se čekalo u telefonu na zprávu, zda je to holčička nebo chlapeček. Teprve pak se vyrazilo s flaškou do ulic, ke známým a k příbuzným. Tyto cesty většinou končily průšvihem, ale dítě bylo řádně zalité, takže bylo zdravé. Nevím, jak to funguje nyní, když už otec dávno ví co má slavit. A pro ty další je to výhoda, že vědí jakou kupovat barvu.
Přesto, že nákupní horečka vypukla už při sdělení pohlaví očekávaného miminka, je ještě třeba některé věci dokupovat. Ta hlavní a nejdůležitější věc pro dítě i matku a otce je kočárek. Pro rodiče proto, aby se nemuseli shýbat při tom, když někam s kočárkem jedou a pro dítě…
To snad ani není třeba psát. Pro ně, jako pro dítě, je to vlastně jeho postýlka, obývák a dětský pokoj zároveň. Někdy se stává i jídelnou a skoro pořád hračkárnou. Je to jeho svět a odsud bude poprvé koukat ven. Odsud uvidí stromy a ptáčky, odsud bude pozorovat cvrkot nad sebou, bude udiveně zírat na cizí obličeje, které na něj budou šišlat nějaké pitomosti, kterým ono maličké ještě nemůže rozumět. A pokud ano, nemůže vyjádřit souhlas či nesouhlas. Kdyby už umělo mluvit…
Raději toho necháme, protože kdyby dítě skutečně mluvit umělo, asi by to bylo pro některé lidi hodně nepříjemné.
V každém případě se musíme dále věnovat kočárku. Na prvním místě musí být bezpečnost. Ta musí být ještě před pohodlím. Je třeba řádně zkontrolovat brzdy a další věci. Například zda nejsou někde nebezpečné mezery s pohyblivým mechanismem, kde by dítě mohlo strčit prst, a není vůbec od věci si říci o výsledky testu na ftaláty, i když je pravdou, že takové výrobky se u nás již dlouho nenašly. Ostatně, pokud si nevíte rady a rozhodně nechcete koupit dítěti „rizikový“ kočárek, poslouží vám web D-testu, kde najdete seznam závadných kočárků, které není radno kupovat.